Další zvýšení

Rakouské výdaje na zdravotní péči zůstávají “mírné”

Výdaje na zdravotní péči v Rakousku v roce 2022 mírně vzrostly a dosáhly 49,9 miliardy eur. To je 11,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP), vypočítal ve středu rakouský statistický úřad. Tato částka je tedy nižší než původní odhad z loňského června, kdy se předpokládalo, že v roce 2022 poprvé překročí 50 miliard eur. Výdaje spojené s korunou se snížily.

Ještě v roce 2021 představovaly výdaje na zdravotní péči 49,2 miliardy eur a 12,2 procenta HDP. "Podíl výdajů na zdravotní péči na výkonu ekonomiky klesl z 12,2 procenta v roce 2021 na 11,2 procenta v roce 2022, protože nominální hrubý domácí produkt rostl ještě výrazněji než výdaje na zdravotní péči," vysvětlil generální ředitel rakouského statistického úřadu Tobias Thomas.

Průměr ve srovnání s OECD
Ve srovnání OECD se Rakousko řadí na osmé místo, pokud jde o podíl HDP vynakládaný na běžné výdaje na zdravotní péči (průměr: 9,2 procenta). Na prvním místě jsou USA (16,6 procenta), Německo (12,7 procenta) a Francie (12,1 procenta).

Soukromé výdaje - například soukromých domácností, dobrovolných zdravotních pojišťoven nebo firem - představovaly 11,2 miliardy eur, tj. 22,4 procenta běžných výdajů na zdravotní péči. EUR (v roce 2021: 10,7 mld. EUR neboli 21,8 %). Velkou část však tvoří veřejné výdaje: Spolková vláda, spolkové země, obce a sociální pojišťovny se na běžných výdajích na zdravotní péči podílely 38,7 miliardy eur (77,6 procenta).

Výdaje na korunu se snížily
Jedná se o nárůst o 0,5 % oproti roku 2021, což je výrazně pod průměrným nárůstem 4,8 % v letech 2004-2021. Podle rakouského statistického úřadu je důvodem tohoto vývoje pokles dodatečných výdajů v důsledku koronaviru, které byly financovány převážně z veřejných zdrojů - na pořízení, provedení a zajištění testů na koronavirus a na vysledování kontaktů bylo zapotřebí přibližně o 1,1 miliardy eur méně. Veřejné výdaje na zdravotní péči související s pandemií se oproti roku 2021 snížily o 2,1 miliardy eur na 2,9 miliardy eur.

Skutečnost, že výdaje na zdravotní péči zůstaly na vysoké úrovni, je tedy způsobena výdaji mimo pandemii. Například veřejné výdaje na léčbu v soukromé praxi, lůžkovou rehabilitaci a léky rostly nadprůměrným tempem.

Na financování nemocnic včetně ambulancí šlo 14,7 miliardy eur z veřejných zdrojů. Nejvíce peněz bylo vynaloženo na nemocnice ve Vídni (4,2 mld. eur) a nejméně na nemocnice v Burgenlandu (318 mil. eur), což je dáno především počtem pacientů a obyvatel.