Azylový expert jistý:

Azylová karta: “Je výhodná hlavně pro provozovatele”

Zavedení platební karty má omezit převody státních prostředků do zemí původu.

(Bild: APA, Krone KREATIV)

Plány na zavedení platební karty pro uprchlíky nejsou ničím novým - jsou však aktuálnější než kdy jindy. Kdo tyto plány prosazuje, jaká politická spojenectví by mohla vzniknout a co na systém říká odborník na azylovou problematiku Lukas Gahleitner-Gertz.

Je podvečer 30. května 2017 v Moskvě. Na rakouském velvyslanectví se koná recepce na počest tehdejšího ministra vnitra Wolfganga Sobotky - a pozvaných významných hostů. U stolu seděl Jan Marsalek, tehdejší finanční ředitel společnosti Wirecard, nyní jeden z nejhledanějších mužů na světě. Později se na veřejnost dostala společná fotografie Sobotky a Marsalka. Není známo, zda toho večera oba diskutovali o plánované "kartě uprchlíka" společnosti Wirecard, jakési bankomatové kartě pro uprchlíky, kteří dostávají základní služby. O sedm let později je toto téma opět předmětem diskuse. A opět u stolu během plánovacích hrátek sedí bývalý vysoký černoch z Dolního Rakouska.

Zavedení platební karty má omezit převody státních prostředků do zemí původu.

(Bild: APA, Krone KREATIV)

Bývalý vicekancléř ÖVP Michael Spindelegger je generálním ředitelem vídeňského Centra pro rozvoj migrační politiky. Zde byl zřejmě vyvinut model platební karty, který zaručuje přechod od peněžních dávek k věcným dávkám pro žadatele o azyl v základní péči a který by mohl být brzy aplikován v Bavorsku. Ministerstvo vnitra se tím bude rovněž podrobně zabývat.

Plánované setkání se spolkovými zeměmi
Ministr Gerhard Karner potvrdil, že jeho stranický kolega je jedním z kontaktních osob pro možný červenobíločervený model. Na červnové schůzce chce se spolkovými zeměmi projednat další kroky týkající se zavedení takové karty. Každopádně by na zakázku muselo být nejprve vypsáno výběrové řízení. Podle ministra je cílem najít výhodné a efektivní řešení.

Odborná kritika
Lukas Gahleitner-Gertz, jeden z nejznámějších rakouských odborníků na azylovou problematiku, pochybuje, že je takové řešení vůbec možné. "Diskutujeme o tom, zda by neměl být zaveden samostatný systém plateb pro tuto skupinu necelých 4 000 žadatelů o azyl, kteří musí platit za jídlo, jízdenky a léky od 210 eur měsíčně. Samostatný systém by vedl k obrovským dodatečným nákladům, z nichž by těžil hlavně provozovatel systému platebních karet," prozradil deníku Krone.

Mikl-Leitner vidí pozitivní signály ze strany SPÖ
Na společném jednání s ministrem vnitra Gerhardem Karnerem (oba ÖVP) v pátek v Sankt Pöltenu dolnorakouská hejtmanka Johanna Mikl-Leitnerová znovu vysvětlila, proč má podle ní přechod od hotovostních plateb k bezhotovostním smysl. Pokud by byly omezeny hotovostní platby, bylo by výrazně méně podnětů k nelegální migraci a také méně příležitostí k převodu státní podpory do příslušných zemí původu, vysvětlila hejtmanka.

Podporu pro to však již nevidí pouze u FPÖ, s níž přechod na eura dokonce písemně zanesla do vládního programu, ale také u SPÖ. "Je to věcná otázka, otázka zdravého rozumu. V Německu nyní panuje shoda napříč stranami. Myslím, že toho můžeme ještě dosáhnout i u nás. I ze strany SPÖ jsem slyšela mnoho pozitivních signálů," řekla listu Krone.

SPÖ varuje před "modelem Marsalek"
Od koho přesně přicházejí "pozitivní signály", není známo. Každopádně Hans Peter Doskozil tento model kritizoval. "Pokud by se Marsalekův model realizoval, byly by škody pro republiku pravděpodobně obrovské, kdyby karty po insolvenci ze dne na den přestaly fungovat," říká rudý stratég a dodává, že by mohlo jít o Spindeleggera: "Rozhodně by neměl vzniknout model, z něhož nakonec profitují jen straničtí přátelé.