Spolkový kancléř a lídr ÖVP Karl Nehammer již delší dobu požaduje, aby žadatelé o azyl v Rakousku dostávali dávky v naturáliích místo v hotovosti. V jeho nedávno představeném "Plánu Rakouska" se v několika kapitolách hovoří také o poukázkách na věcné dávky nebo kartách namísto hotovosti. Časový horizont pro toto opatření, stejně jako pro všechna ostatní opatření v plánu, je rok 2030.

Karner chce plán předložit do června
Ministr vnitra Gerhard Karner (ÖVP) chce zavést systém karet pro žadatele o azyl podle německého vzoru dříve. Rozhodnutí o tom je na spolkových zemích, protože ve spolkovém systému péče se stejně rozdělují pouze věcné dávky. Konkrétní návrh chce proto Karner předložit na červnovém setkání se zemskými úředníky pro uprchlíky. "Navrhnu zemím, abychom zde našli společný postup. Podle našeho názoru má smysl přejít od současných peněžitých dávek k dávkám věcným. Mohlo by to fungovat pomocí jakési šekové karty," řekl ministr deníku Der Standard.

Mikl-Leitner: Méně hotovosti, méně migračních pobídek
Thomas Stelzer (ÖVP) ve čtvrtek jako první zemský hejtman prohlásil, že chce v Horním Rakousku platební kartu pro žadatele o azyl. Také spolková země Dolní Rakousko chce místo peněžních dávek na základní péči poskytovat více věcných dávek, jak v pátek uvedla zemská hejtmanka Johanna Mikl-Leitnerová. Do hry přivedla karty na věcné dávky nebo poukázky. Pokud by došlo k omezení hotovostních plateb, bylo by výrazně méně podnětů k nelegální migraci, uvedla Mikl-Leitnerová. Bylo by také méně možností převádět státní podporu do zemí původu.

"Myslím, že to dává naprostý smysl," vysvětlila ministryně pro integraci Susanne Raabová (ÖVP) v pátečním pořadu Ö1 "Morgenjournal". Věcné dávky jsou "účinným způsobem, jak zajistit, aby byly peníze použity na to, na co jsou určeny", uvedla Raabová.

Peněžitých dávek není mnoho.
O mnoho peněz v hotovosti však nejde: Za prvé existuje kapesné, které mohou poskytovat spolkové země a například v Dolním Rakousku činí maximálně 40 eur měsíčně. Dále existuje příspěvek na ošacení v maximální výši 150 eur ročně. Dále existuje příspěvek na stravu, který se rovněž liší v jednotlivých spolkových zemích a jeho výše závisí na tom, zda se jedná o soukromé nebo organizované ubytování. V Horním Rakousku činí přibližně 210 eur měsíčně.

Zelení varují před vysokými administrativními náklady
Platební karta by však znamenala podstatně více administrativy. Koneckonců je třeba mít poskytovatele služeb, který platby zpracovává, a společnosti, které karty přijímají. Proto jsou Zelení skeptičtí i k plánu svého koaličního partnera. "Praxe ukázala, že věcné dávky nepřinášejí žádné úspory, ale jsou mnohem dražší než dávky v hotovosti. Je to proto, že věcné dávky jsou spojeny s vyšší administrativní zátěží a vysokými personálními a investičními náklady," řekl listu Der Standard Georg Bürstmayr, mluvčí Zelených pro azylovou politiku. Bürstmayr však zdůraznil, že na hotovostní kartě v zásadě není nic špatného, pokud je zajištěno, že ji zpracovává renomovaný poskytovatel finančních služeb a že je stále možné vybírat hotovost.