Úplatkářský skandál

15 měsíců podmíněně pro každého z hlavních obžalovaných

Hlavní proces kolem úplatkářské a korupční aféry ve Wiener Wohnen skončil ve středu večer u zemského soudu podmíněnými tresty pro hlavní obžalované. 

Osmapadesátiletý šéf společnosti, který měl od dubna 2011 do roku 2013 "uplácet" desítky mistrů Wiener Wohnen, a dva blízcí zaměstnanci podnikatele dostali každý patnáctiměsíční podmíněné tresty.

"Udržování spokojenosti předáků"
Sbor laických soudců vycházel z toho, že platby byly prováděny za řádné plnění úředních povinností, "aby byli mistři spokojeni", jak uvedl ve svém rozsudku předseda senátu Thomas Spreitzer. Tři hlavní obžalovaní - kromě podnikatele, který v daném období vedl sklenářskou a malířskou firmu, kamenickou firmu a několik stavebních firem, jeho jednatel a vedoucí účetnictví a lidských zdrojů - byli proto uznáni vinnými z poskytování výhod ve smyslu § 307a StGB.

"Zcela nedůvěryhodný"
Soudce označil odmítání odpovědnosti 58letého muže za "ojedinělé" a "zcela nedůvěryhodné". Tři předáci, kteří v řízení, jež probíhalo od září, přiznali "nevinnu", byli odsouzeni za podplácení na jeden až tři měsíce. Rozdílné tresty byly vysvětleny různou mírou obohacení jednotlivých osob, která se pohybovala mezi 50 a 830 eury.

Čtyřicet předáků, kteří byli původně rovněž obviněni, bylo z velké části řešeno formou odklonu před soudním finále. "Přinejmenším přiznali, že k těmto incidentům došlo a že jich litují," uvedl soudce. Proto bylo možné upustit od jejich odsouzení. Několik předáků bylo zproštěno obžaloby pro nedostatek důkazů - to se nakonec týkalo i jednoho ze zaměstnanců společnosti, kterému se nepodařilo prokázat, že by se na trestných činech podílel.

Obhájci žádají o čas na rozmyšlenou
Rozsudky nejsou pravomocné. Obhájci požádali o čas na rozmyšlenou, státní zástupce se prozatím nevyjádřil. Skupina firem 58letého muže v té době prováděla zakázky pro společnost Wiener Wohnen. Formou "domovních listů" nebo "seznamů oprav" se prováděly práce v městských sídlištích.

Aby mohli i nadále dostávat další pracovní zakázky, dostávali prý mistři poukázky na benzín a nákupy a ve výjimečných případech i hmotné statky. Soudce ve svém rozsudku hovoří o "řízení poukázek". Pro výši "bonů" byly rozhodující tři a později pět procent z obratu.