Válka v Gaze

Většina členů EU se vyslovila pro “okamžité humanitární pozastavení”

Sloup kouře nad Rafáhem, kam chce nyní izraelská armáda vtrhnout.

(Bild: APA/AFP/SAID KHATIB)

Většina zemí EU vyzývá k "okamžité humanitární pauze" v pásmu Gazy. Pro tuto pauzu, která by měla vést k trvalému příměří, bezpodmínečnému propuštění rukojmích a poskytování humanitární pomoci, se vyslovilo 26 z 27 zemí EU.

Není známo, která země s tímto požadavkem nesouhlasila. Maďarsko však nedávno podobnou deklaraci zablokovalo. Vláda v Budapešti se však postavila proti rezoluci i na Radě EU pro zahraniční věci v Bruselu. Jak německé tiskové agentuře potvrdilo několik diplomatů, Maďarsko zabránilo principiální dohodě o sankcích proti radikálním izraelským osadníkům na Západním břehu Jordánu.

Schallenberg: "Nesmíme být slepí na jedno oko"
Rakouský ministr zahraničí Alexander Schallenberg před hlasováním ve Vídni jasně vyjádřil postoj vlády: "Jsem velmi pro to, abychom to udělali. Nesmíme být slepí na jedno oko, zejména na Blízkém východě. Vždy jsem říkal, že násilnosti páchané osadníky na Západním břehu Jordánu, stejně jako porušování posvátných míst, jsou nepřijatelné."

Rakouský ministr zahraničí Alexander Schallenberg hlasoval pro sankce proti radikálním izraelským osadníkům.

(Bild: APA/BMEIA/MICHAEL GRUBER)

Podle diplomatů EU by pro ně hlasovalo i Německo. Ministryně zahraničí Annalena Baerbocková hovořila o "stále rostoucím napětí" v souvislosti se Západním břehem Jordánu. Jednání izraelských osadníků by podle ní nemělo zůstat bez komentáře.

Borrell lituje odporu Maďarska
"Nezapomínejte na to, co se děje na Západním břehu," řekl vysoký představitel EU pro zahraniční věci Josep Borrell. Násilí ze strany izraelských osadníků pokračuje. Navrhl proto sankce. Borrell znovu vyjádřil politování nad tím, že prohlášení vydané v sobotu proti nové vojenské ofenzívě na jihu pásma Gazy mohlo být kvůli odporu Maďarska učiněno pouze jeho jménem, a nikoli jménem 27 států EU. Plánované sankce zahrnují zákaz vstupu do EU a zmrazení majetku drženého v EU.

Pozadí napjaté situace na Západním břehu Jordánu spočívá v tom, že Izrael zde od dobytí území v šestidenní válce v roce 1967 rozšiřuje kontroverzní osady. Počet osadníků v oblasti, která leží mezi izraelským vnitrozemím a Jordánskem, se nyní zvýšil na přibližně půl milionu. Včetně východního Jeruzaléma zde žije až 700 000 osadníků uprostřed přibližně tří milionů Palestinců. Organizace spojených národů označila tyto osady za hlavní překážku mírového urovnání, protože v rámci možného dvoustátního řešení neumožňují Palestincům téměř žádné souvislé území.