Nekontrolovaná změna klimatu

Atlantik směřuje k nebezpečnému bodu zvratu

Od studie ke studii přicházejí další a další poznatky o změně klimatu - ale čas jednat se pomalu krátí.

(Bild: APA/Getty Images via AFP/GETTY IMAGES/JOE RAEDLE)

Golfský proud v Atlantiku je považován za záruku mírného počasí v Evropě, ale nyní hrozí, že se tento oceánský proud zhroutí. V nedávné studii vědci hovoří o "děsivých" výsledcích měření. To by mohlo mít pro Evropu fatální důsledky.

Přední klimatologové se již dlouho obávají, že klimatické změny, které pokračují v nezmenšené míře, budou mít obrovský dopad na povětrnostní podmínky v Evropě. Zatímco však zejména období veder se stanou ve střednědobém horizontu výzvou, v dlouhodobém horizontu hrozí přesně opačný vývoj.

Konkrétně cirkulace Atlantského oceánu směřuje k bodu zvratu, což je "špatná zpráva pro klimatický systém a lidstvo", tvrdí nizozemští vědci ve studii zveřejněné v renomovaném časopise Science Advances.

Hrozí ničivé následky
Na základě počítačových modelů a údajů z minulosti vědci vyvinuli indikátor včasného varování před zhroucením velké části Golfského proudu, obrovského systému oceánských proudů, který je klíčovou součástí regulace globálního klimatu. Šokující zpráva: proudy jsou již na cestě k takové náhlé změně, k níž nedošlo více než 10 000 let - s ničivými následky.

Přesné načasování je zatím nejasné. "Můžeme však přinejmenším říci, že se blížíme k bodu zvratu klimatických změn," cituje britský Guardian hlavního autora René van Westena, mořského výzkumníka z Utrechtské univerzity.

Mořský dopravní pás by se mohl zastavit
Golfský proud je mořský dopravní pás: dopravuje teplou, velmi slanou vodu z tropů směrem k polárnímu kruhu, kde se voda díky větší hustotě ochlazuje a klesá. V hloubce proudí jižním směrem. Oceánské proudy přenášejí teplo a živiny do různých částí světa a hrají klíčovou roli při udržování relativně mírného klimatu na velké části severní polokoule.

Při tání na pólech se voda ředí studenou sladkou vodou, a tím slábne. Výsledek: po obrovských vedrech v budoucnu hrozí ochlazení. V některých částech Evropy hrozí, že teploty během jednoho století klesnou až o 30 stupňů Celsia. Během pouhého jednoho či dvou desetiletí by zde panovalo zcela jiné klima: "Neexistují žádná reálná adaptační opatření, která by se dokázala vyrovnat s tak rychlými teplotními změnami," bijí vědci nadále na poplach.

Svět se stává pro živé tvory stále nehostinnějším
Na jižní polokouli je situace zcela odlišná. V mnoha regionech by se globální oteplování mohlo ještě více zintenzivnit a v oblasti Amazonie by mohlo dojít ke střídání období dešťů a sucha, což by vážně narušilo ekosystém. To by pak okamžitě vedlo k dalšímu bodu zvratu, kdy by byl již oslabený deštný prales ohrožen jednou provždy.

K tomu se přidávají již známé důsledky, jako je enormní zvýšení hladiny moří, extrémní výkyvy počasí a obrovské výkyvy teplot na celém světě.

Nyní je otázkou, jak dlouho by vlastně mohlo trvat, než bude dosaženo výbušného bodu zvratu. Teprve v loňském roce vzbudila rozruch kontroverzní studie britského meteorologického úřadu - ovšem s podobnými výsledky. Podle ní by to mohlo být již v letech 2025 až 2095. O výpočtech však panovaly silné pochybnosti.

"Je todocela děsivé"
"Směřujeme k tomu. Je to trochu děsivé," řekl van Westen s odkazem na údaje, které nemají jen teoretickou povahu, ale jsou založeny na výsledcích lednových měření. "Změnu klimatu musíme brát mnohem vážněji," varuje. Jak by to bylo možné? Drastickým snížením emisí CO2 - k tomu má však lidstvo ještě daleko.