Těžká jednání

Nová pravidla pro zadlužení EU jsou připravena k rozhodnutí

Snižování dluhu jednotlivých států EU má být pružnější. Stabilita Unie však má být zachována pomocí důležitých ochranných mechanismů.(Bild: Olga Yastremska, New Africa, Africa Studio - stock.adobe.com)

V sobotu večer dosáhli zástupci Evropského parlamentu a vlád členských států dohody o nových pravidlech pro zadlužování EU. Konečné rozhodnutí by mělo být pouze formalitou. Během náročných jednání bylo dosaženo kompromisu mezi zeměmi, které trvaly na zmírnění pravidel, a těmi, které byly pro přísnější postup, včetně Rakouska.

Dohoda výrazně zlepší Pakt stability a růstu a zajistí účinná a použitelná pravidla pro všechny země EU, vysvětlil belgický ministr financí Vincent Van Peteghem jménem belgického předsednictví Rady. 

V EU v zásadě platí pravidlo, že výše dluhu členského státu nesmí překročit 60 % výkonu ekonomiky. Kromě toho musí být schodek veřejných financí - tj. rozdíl mezi příjmy a výdaji veřejného rozpočtu, který je primárně kryt úvěry - udržován pod třemi procenty hrubého domácího produktu (HDP).

Pravidla pro zadlužování pozastavena kvůli koronaviru a válce na Ukrajině
Kritici dlouhodobě považovali předchozí soubor pravidel pro sledování a vymáhání těchto požadavků za příliš složitý a přísný. Kvůli koronavirové krizi a důsledkům ruského útoku na Ukrajinu byla nedávno dokonce zcela pozastavena. Zejména v roce 2020 se schodky téměř ve všech zemích EU pohybovaly výrazně nad hranicí tří procent.

Současné reformní plány počítají s tím, že při stanovování cílů EU v oblasti snižování nadměrných schodků a zadlužení se bude více přihlížet k individuální situaci jednotlivých zemí. Zároveň mají být stanoveny jasné minimální požadavky na snížení míry zadlužení pro vysoce zadlužené země.

Pružná doba splácení u důvěryhodných plánů restrukturalizace.
Předpokládá se také, že země, které překročí tříprocentní limit deficitu, by měly dosáhnout ročního strukturálního zlepšení alespoň o 0,5 % HDP. Odpůrcům velmi přísných pravidel se však podařilo prosadit, že se zohlední i nárůst úrokových plateb. Pokud členské státy předloží důvěryhodné reformní a investiční plány, které zlepší odolnost a růstový potenciál, mělo by být možné prodloužit i období snižování dluhu.

Dohoda, které bylo nyní dosaženo, vycházela z reformních návrhů Evropské komise, které byly zejména Německem kritizovány jako příliš dalekosáhlé oslabení Paktu stability. Rakouský ministr financí Magnus Brunner se rovněž vyslovil pro "přísná, vymahatelná a jasně definovaná pravidla pro zadlužování". Po měsících jednání se proto vlády členských států EU dohodly na řadě změn.