Triumf pro "Nova-C"
První komerční přistání na Měsíci bylo úspěšné
Poprvé v historii vesmírných letů se podařilo komerční přistání na Měsíci. Přistávací modul "Nova-C" americké společnosti Intuitive Machines přistál v pátek večer v jižní oblasti zemského satelitu. Šéf Nasa Bill Nelson hovořil o "triumfu".
Jedná se o první - byť bezpilotní - přistání USA na Měsíci od legendárních misí Apollo před více než 50 lety.
Zpočátku nebylo jasné, v jakém stavu se "Nova-C" po přistání nachází. Podle řídicího střediska byly zpočátku přijímány pouze slabé signály. Pracuje se na získání silnějších signálů a na zjištění přesného stavu přistávacího modulu.
"Nova-C" odstartovala zhruba před týdnem z vesmírného střediska na mysu Canaveral v americkém státě Florida. Dopravním prostředkem byla raketa "Falcon 9" od letecké společnosti SpaceX technologického miliardáře Elona Muska. Mise je součástí programu NASA Commercial Lunar Payload Services (CLPS).
O projektu "Nova-C"
Přistávací modul "Nova-C", přezdívaný "Odysseus", je velký asi jako staromódní britská telefonní budka, má hliníkové nohy, váží přibližně 700 kilogramů a unese asi 130 kilogramů nákladu. Velkou část z něj NASA zaplnila výzkumným vybavením a dalším materiálem, zbytek si pro své projekty zajistily zejména komerční společnosti. Americký umělec Jeff Koons navíc poslal 125 miniaturních soch z nerezové oceli.
Tímto programem chce americká kosmická agentura poměrně levně a efektivně shromáždit co nejvíce poznatků o vlastní cestě zpět na Měsíc. Společnost Intuitive Machines obdržela na misi "Nova-C" přibližně 77 milionů dolarů.
Obrázky mise "Nova-C":
Přistání na Měsíci je považováno za technicky velmi náročné a často se nedaří. Jen letos už dvě plánovaná přistání dopadla jinak, než se očekávalo: americká společnost Astrobotic se sídlem v Pittsburghu vyslala v lednu kapsli "Peregrine " - rovněž součást programu NASA "CLPS".
Krátce po startu však došlo k problémům kvůli poruše pohonného systému. Přestože se inženýrům podařilo kapsli dočasně stabilizovat, od cíle přistání na Měsíci museli upustit. O několik dní později "Peregrine" shořel v zemské atmosféře.
Krátce nato přistávací modul "SLIM " (Smart Lander for Investigating Moon) japonské kosmické agentury Jaxa opatrně přistál na Měsíci, ale zpočátku měl problémy s napájením.
Teprve po několika dnech výpadku proudu byl "SLIM" přece jen schopen zahájit provoz. Japonsko se tak stalo pátou zemí - po USA, Rusku, Číně a Indii - která úspěšně dokončila přistání bez posádky na Měsíci. V dubnu loňského roku japonská společnost s podobnou misí neuspěla.
Kommentare
Da dieser Artikel älter als 18 Monate ist, ist zum jetzigen Zeitpunkt kein Kommentieren mehr möglich.
Wir laden Sie ein, bei einer aktuelleren themenrelevanten Story mitzudiskutieren: Themenübersicht.
Bei Fragen können Sie sich gern an das Community-Team per Mail an forum@krone.at wenden.