Otřesy ve Finsku

Expremiér Stubb vyhrál prezidentské volby

Alexander Stubb slibuje: "Z politického hlediska nebudou žádné vztahy s ruským prezidentem ani s politickým vedením Ruska, dokud neukončí válku na Ukrajině."

(Bild: APA/AFP/Lehtikuva/Emmi Korhonen)

Finský prezidentský úřad zůstává v rukou konzervativců. V nedělních prezidentských volbách zvítězil bývalý premiér Alexander Stubb (55) před politikem Zelených Pekkou Haavistem (65). Po sečtení téměř všech hlasů dosáhl Stubb 51,7 % a bývalý ministr zahraničí Haavisto 48,3 %. Ten neuspěl již potřetí, když v letech 2014 a 2019 prohrál se Saulim Niinistö. Konzervativní úřadující prezident nemohl znovu kandidovat.

"Jediné, na co teď mohu myslet, je vděčnost. Je to velké vítězství demokracie ve Finsku, jsem nesmírně hrdý na všechny Finy, kteří volili," řekl Stubb ve volební noc. K volebnímu vítězství mu již dříve pogratuloval Haavisto.

Přestože Stubb získal v prvním kole 28. ledna nejvíce hlasů, nestal se jasným vítězem. Průzkumy ukazovaly, že do druhého kola vstupoval jako drtivý favorit, ale jeho náskok se v posledních dnech před hlasováním snížil. Přesto to Haavistovi k vítězství nestačilo. Někteří finští voliči ho odmítli kvůli jeho otevřené homosexualitě.

Stubb se ujme úřadu 1. března. Již v prvním kole hlasování porazil několik těžkých vah finské politiky, například pravicově populistického předsedu parlamentu Jussiho Halla-aho a bývalého komisaře EU pro měnové záležitosti Olliho Rehna.

První volby od vstupu Finska do NATO
Jednalo se o první volby od vstupu Finska do NATO. Dosavadní prezident Niinistö dlouho prosazoval diplomatickou zahraniční politiku, zejména vůči sousednímu Rusku, jak bylo ve Finsku po desetiletí zvykem. Kvůli svým původně dobrým vztahům s prezidentem Vladimirem Putinem byl přezdíván "našeptávač Putinovi". V reakci na ruskou agresivní válku proti Ukrajině však Niinistö vyvedl svou zemi z jejího tradičního nezařazeného statusu a přivedl ji do NATO. Jako ministr zahraničí v té době hrál Haavisto ústřední roli. Zelený politik podepsal dokument o vstupu do NATO v dubnu 2023.

Tvrdý postoj vůči Rusku
Během volební kampaně všichni kandidáti na prezidenta avizovali tvrdý postoj vůči vládě v Moskvě. Stubb nedávno v rozhovoru pro agenturu Reuters uvedl: "Politicky nebudou žádné vztahy s ruským prezidentem ani s politickým vedením Ruska, dokud neukončí válku na Ukrajině." Pětapadesátiletý Stubb je pro hlubší integraci do NATO, která by mohla zahrnovat i umístění aliančních jednotek ve Finsku. Odmítá však skladování jaderných zbraní. Bývalý ministr zahraničí Haavisto byl opatrnější a kontingent NATO ve Finsku označil za zbytečný.

Hlava státu ve Finsku má rozsáhlejší výkonné pravomoci než například rakouský spolkový prezident. Finský prezident například řídí zahraniční a bezpečnostní politiku v úzké spolupráci s vládou, zastupuje zemi na zasedáních NATO a je vrchním velitelem ozbrojených sil.