Sociolog Bernau:

Remitence plynou do potravin a vzdělávání

Peněžní prostředky od migrantů směřují především na potraviny, návštěvy lékaře a vzdělání. "Nikdo si neuvědomuje, že bez migrace a remitencí by tisíce vesnic již neexistovaly," řekl německý sociolog a odborník na Afriku Olaf Bernau.

Narážel tím mimo jiné na současnou debatu o azylu, v níž ministr vnitra Gerhard Karner (ÖVP) označil platby do země původu za "zneužívání". "Jak lze migraci dobře zorganizovat ku prospěchu obou stran?" je třeba se místo toho ptát. Většina plateb domovským zemím migrantů jde na základní potřeby, na "osivo, trochu víc hnojiva, vola, malé zemědělské vybavení, něco, co zajistí, aby ostatní mohli v zemi zůstat", uvedl německý sociolog Olaf Bernau pro agenturu APA.

Třetina příjmůjde domů
. Průměrně si migranti ze západoafrických zemí při práci vydělají 1040 eur. Třetina z toho jde domů, uvádí studie OSN "Scaling Fences". "300 eur je pro západoafrickou zemi opravdu hodně," řekl Bernau. "V (...) zemích jako Mali nebo Nigérie neexistuje žádné důchodové, zdravotní ani sociální pojištění, žádná podpora v nezaměstnanosti. Musíte se spoléhat na vzájemnou podporu."

Nikdo nechce riskovat svůj život.

Soziologe und Afrikakenner Olaf Bernau

Nuceni žádat o azyl
Protože neexistuje možnost přijít do Evropy jako pracovní migrant, jsou postižení nuceni žádat o azyl. Místo toho Bernau navrhuje podpořit místní školský systém v západní Africe a dát mladým lidem již v raném věku perspektivu imigrační příležitosti. To by mohlo být předem spojeno s jazykovými a přípravnými kurzy a další odbornou přípravou. "Pak budou stále někteří, kteří neprojdou výběrovým řízením a vydají se na cestu, ale bude jich mnohem méně. Navíc nikdo nechce riskovat svůj život," je přesvědčen Bernau.

Podle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) zůstává 97,5 procenta Západoafričanů v zemi svého narození. Ze zbývajících 2,5 procenta odcházejí dvě třetiny do sousedních zemí, třetina do severní a střední Afriky, USA a také do Evropy.